Událost, která v nás na začátku vzbuzovala smíšené pocity a různá očekávání. Někteří z nás už se nemohli dočkat, až kurz skončí, jelikož poznání nových lidí může být stresující. Všechny obavy byly ale zbytečné, dokázali se jsme sblížit neskutečně rychle. Věděli jsme, že spolu budeme chodit do třídy po čtyři roky, takže dělat si ve třídě nepřátele, by bylo zcela zbytečné. Také už víme, že tady pro sebe ty čtyři roky budeme.

Je zvláštní, že už po jednom dni plném nošení těžkých batohů na zádech, se náš nulový vztah vytáhl na pořádně vysoké číslo a za to můžeme děkovat hlavně společenským hrám, které pro nás učitelé připravili. Měli jsme se naučit spolupráci, důvěře a komunikaci a toho všeho jsme byli schopni už za dva dny. I když jsme se na začátku prakticky neznali.

Už víme, že nejsme jenom třída. Jsme přátelé a kolektiv lidí, kteří si naslouchají a respektují názory ostatních. Čeká nás ještě dlouhá cesta, ale věřím , že se všichni těmi čtyřmi lety společně prokoušeme. Kurz nás naučil, že si budeme pomáhat a budeme na sebe spoléhat, ať už pracujeme na společném projektu, anebo bojujeme o holý život na rozbitém lanovém mostě uprostřed lesa.

Za první ročník zapsal Nathaniel Harant, fotodokumentace Ivo Barca