Nový školní rok začal pro žáky primy a 1. ročníku netradičně již v pondělí 31.8. Do lavic se ale ještě nešlo, čekal nás třídenní seznamovací kurz. 59 nováčků, pan učitel Ivo Barca a třídní učitelky prvních ročníků Pavlína Fialová a Lucie Chalupová se vydali do rekreačního střediska Peira, které se nachází v Jesenici u Rakovníka. Čekaly nás 3 dny plné her a zábavy. Cíl byl jediný - prolomit ledy a seznámit se se svými novými spolužáky a učiteli. A podařilo se nám to náramně! Zatímco v pondělí stálo v kruhu 30 nesmělých primánů a 29 žáků 1.ročníku, ve středu už jsme odjížděli jako jedna velká parta, ve které se všichni znají, podporují se a společně se těší na nové zážitky.

Začátek kurzu byl ale pro některé doslova šokem. NEDOSTANEME HESLO NA WI-FI! Zpráva se šířila rychlostí blesku a ve tvářích některých jedinců se objevilo zděšení. Co tady budeme dělat??? Všichni ale záhy pochopili, že nudit se rozhodně nebudeme. Poznali jsme řadu nových her, cestou k nedalekému rybníku jsme si vyzkoušeli náš orientační smysl, zjistili jsme, že paní učitelka Fialová neumí číst v mapách, ale naštěstí umí používat GPS navigaci, a tak jsme zdárně došli do cíle. Vyslechli jsme si řadu zajímavých historek, mimo jiné i skutečný příběh Rusalky. Objevili jsme také řadu nových věcí, třeba to, že pan učitel Barca si dokáže lehce poradit s aku vrtačkou, pokud je třeba rozebrat postel, za kterou nám spadne mobil, nebo že mu nedělá problém vylézt na střechu chatky, kam nám omylem 1. hodem (!) přistálo frisbee. Nutno podotknout, že "vydařenému" hodu předcházela podrobná teoretická průprava, jak s frisbee zacházet. Jeden záchvat smíchu střídal druhý a hodiny plynuly možná až moc rychle.

Večer došlo i na procvičování matematiky, když jsme u pojídání čokolády zjistili přímou úměrnost, tedy čím více lidí čokoládu jí, tím více si na ní pochutnáme. Nechyběly ani hodiny zpěvu u táboráku a hlavně hodiny a hodiny konverzace. Ticho nastávalo jen u výtečného jídla, které by dle strávníků obstálo i u Zdendy Pohlreicha.

Ve středu se nám těžko odjíždělo. Všichni si chtěli ty bezstarostné dny plné pohody prodloužit. Zpáteční cestou autobusem jsme rozjímali nad všemi zážitky, když tu najednou někdo vykřikl: "Je tady wifina!" Hromadné nadšení se ale nekonalo, třeba si někteří přeci jen uvědomili, že je mnohem lepší hledat nové kamarády než heslo na Wi-Fi.