Leden roku 1942 znamenal pro Blovice ztrátu. V tomto měsíci totiž byli z Blovic deportováni blovičtí Židé. Byli deportováni, aby se už nikdy nevrátili. A nezbylo po nich téměř nic. Zmizeli v dějinném procesu, který se nazývá šoa - katastrofa. Zavzpomínat na oběti šoa v Blovicích bylo možno také díky Festivalu židovské kultury 10.- 14.4. Na přípravách a průběhu některých akcí se podíleli i žáci našeho gymnázia. Pomáhali s dohledem na výstavě Motýla jsem tu neviděl, další výstavu výtvarných prací připravili, zpracovali prezentaci o židovských obyvatelích Blovic a také se účastnili pietního aktu pokládání kamenů zmizelých. Jsem velmi ráda, že naši školu navštěvují tak šikovní a činorodí mladí lidé.

Na oběti šoa dne 13.4. vzpomínali i žáci tercie a septimy Gymnázia Blovice, kteří nejprve v Plzni navštívili v Národopisném muzeu velmi pěkně připravený vzdělávací program Stopy zmizelých, a poté je paní Jiřina Dolanská provedla Velkou synagogou v Plzni.

Žáci tedy dostali příležitost k přemýšlení o osudech lidí, kteří jen díky svému původu byli odsouzeni k smrti. Nádherný prostor Velké synagogy určené pro více než dva tisíce věřících, kteří z Plzně zmizeli, těmto úvahám dodal i konkrétní rozměr.

Nezbývá než doufat, že tento program jim pomohl pochopit toto obtížné dějinné období opět o něco lépe.

10. dubna kvinta navštívila výstavu Mezi řádky v Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích. Výstavou, která mapovala přenos informací a s ní i spojený vývoj písma od starověku po současnost, provázela přímo autorka výstavy, paní Šťastná. Součástí celé akce byla také exkurze do muzejní knihovny či rukodělná dílna, kde si žáci mohli vytvořit vlastní iniciály. Zlatým hřebem potom byla prohlídka listiny Oty III. z roku 994, která je nejstarší písemností uchovávanou na území České republiky. Žáci z muzea odcházeli plni dojmů, za což patří dík všem zaměstnancům muzea, kteří jako vždy připravili perfektní program.

Na krátkou návštěvu zavítal originál nejstarší dochované listiny v Čechách - listiny Oty III. do blovického muzea. Tato vzácná památka našeho písemnictví nenechala chladné žáky 1. ročníku, kteří se za ní i přes nepřízeň dubnového počasí do muzea vydali.

Celý výlet po Blovicích začal návštěvou blovického kostela svatého Jana Evangelisty, poté žáci objevovali pamětní desky známých blovických osobností, což je dovedlo do sálu Lidového domu, kde si mohli prohlédnout výstavu zapůjčenou Památníkem Terezín - Motýla jsem tu neviděl. Po zastávce u dalších pamětních desek na blovickém náměstí a na budově bývalého muzea se prokřehlí návštěvníci Blovic konečně dostali do budovy zámku. Tam už je čekalo vřelé přivítání. Nejprve je paní Daniela Podroužková zavedla do muzejní knihovny, kde jim odhalila možnosti, které muzejní knihovny skýtají zvídavým návštěvníkům.

Po krátké přestávce už kroky našich žáků mířily do prvního patra, kde se jako nejvzácnější exponát výstavy Mezi řádky, v místnosti se speciálními podmínkami, ukrývala listina Oty III.

Nejprve se žáci nechali provést samotnou výstavou, kterou je provázela Mgr. Pavlína Šťastná z Knihovny města Plzně, aby poté s paní PhDr. Radkou Křížkovou Červenou v malých skupinkách mohli obdivovat listinný unikát.

Nakonec jim jejich dojmy pomohla v rámci výtvarné dílny zpracovat paní Mgr. Tereza Pelcrová.

Děkujeme pracovníkům blovického muzea za podnětný program.